Každá maminka sleduje to, jak dítě mluví, má radost při každém novém slůvku a bedlivě sleduje, jak je na tom jejich dítě v porovnání s ostatními. Vývoj řeči – co je dobré vědět, na co si dát pozor a kdy jakou hlásku již řešit? Sepsala jsem pro Vás přehledný článek, ať v tom máte jasno.
Pro správný vývoj řeči je velmi důležitá oromotorika. Co to znamená?
Je to pohyb v orální neboli ústní oblasti – takže rtů, jazyka i svalů v obličeji.
Když to vezmeme od narození, tak pro rozvoj oromotoriky je důležité:
- Kojení
- Pití z hrnečku
- Pití brčkem
- Pití z normální lahve bez všelijakých hubiček
- V příkrmech bychom měli nechávat částečně hrudky. Po přípravě zeleniny ji rozmělněte vidličkou, nemixujte ji mixérem… Více v samostatném článku.
- Dítěti také můžeme povařenou zeleninu vložit i do ruky, ať střídavě polyká a cumlá.
- Pokud se bojíte udušení, vhodou variantou do roku věku dítěte je i takzvaný dudlík se síťkou, tam jídlo vložíte a mimčo si ho vycucá a zároveň nastimuluje v puse důležité oblasti. S tím samozřejmě souvisí i stimulace chutí…
Jak můžete podpořit oromotoriku?
- S dítětem si také často povídejte klidně tváří v tvář. Ať má šanci odezírat z Vašich rtů a koukat na pohyb Vašeho jazyka
- Z pohádek se děti mluvit nenaučí! Často koukají na pohádky animované či s dabingem, zde opravdu nemají možnost odkoukat souvislost mezi mluveným slovem a hýbající se pusinkou…
- Zkoumejte spolu s dítětem jeho rty, jazyk, celou dutinu ústní a to pomocí zrcátka či před velkým zrcadlem
Povídejte mu u toho:
- Umíš dát pusinku, otevřít pusu, zavřít ji, vycenit zoubky?
- Umíš dát jazyk vyplazený nahoru i dolů? Kam až dosáhne? Strefíš se nahoru za zoubky (důležité pro písmena L, D, R…). Ale i dolů za zoubky (důležité pro písmena C, S, Z)?
- Pokud děti nechápou, co mají dělat, dotkněte se špičky jejich jazyku a např. zadní strany zubů, ať jim dojde, jaké 2 body mají spojit
- Ptejte se, jaký cítí, že je jejich jazyk při těchto pohybech. Zda je měkký/tvrdý, červený/povleklý, vlhký nebo suchý, ohebný nebo tvrdý. Umí špičku či udělat ruličku?
- Jazyk můžete i tlačit proti kartáčku, jablku, mrkvi, lžičce či prstu. Přetlačí kartáček jazyk nebo je to naopak?
- Věřte dětem, když Vám řeknou, že je jazyk bolí! Je to sval a při opakovaném cvičení je vážně bolet může.
- V rámci oromotoriky je důležitá též stimulace tváří a rtů, zkuste je pravidelně hladit, masírovat a k tomu využijte nejen Vaše dlaně, ale rovněž míček, kartáček, plyšáka aj.
Vývoj řeči v rámci celkové motoriky
Vývoj řeči souvisí rovněž s celkovou motorikou. Pokud má dítě nižší svalovou sílu, neurologické problémy či problémy s rovnováhou nebo je jeho psychomotorický vývoj opožděn, je důležité vývoj podpořit pomocí fyzioterapie a ergoterapie. Obraťte se na svého praktického lékaře pro děti a dorost a proberte to s ním.
I u zcela zdravých dětí je zapojení celkového pohybu těla rovněž důležité.
Ať už jezdí dítě na kole, chodí po obrubníku, plave či balancuje na kmeni stromu… To vše je prospěšné pro jeho hrubou motoriku, spolupráci hemisfér, vestibulární systém, koordinaci, vnímání vlastního těla i propriocepci. To platí i pro malování, vyrábění a jiné tvořivé aktivity.
Proč nepoužívat/odložit dudlík
Já vím, že Vás to asi už unavuje, slyšíte to možná ze všech stran, jenže na tom vážně něco je.
I když zrovna nejíte či nemluvíte, jazyk je sval, který je neustále v mírném napětí. V klidové poloze je jeho špička opřena o horní patro, jako když vyslovujeme hlásku N. A aniž si to uvědomujeme, denně polykáme sliny či jídlo hned několiksetkrát. Při polykání jazyk vytváří tzv. polykací vlnu. To znamená, že se přimkne k patru přední část jazyka, poté střední a nakonec zadní. A proč to zde zmiňuji?
Když má dítě v ústech dudlík, jazyk leží pod ním, a tak se nemůže dotýkat ani horního patra ani vytvářet tu správnou polykací vlnu.
A tak se, prosím, zamyslete, zda Vaše dítě dudlík potřebuje. Jestli ho nenechat jen na usnutí či na krátké uklidnění. Ideálně zkuste vysadit dudlík v půl roce, nejdéle v roce dítěte. Při delším ponechání může mít dítě problém nejen s mluvením, ale rovněž s vývojem zubů, kdy mu může vzniknout tzv. otevřený skus. To znamená, že mezi horními a dolními zuby vznikne „moc velká mezera“. A dítě pak může dospět nejen na logopedii, ale i k rovnátkům.
Co je ještě potřeba pro správný vývoj řeči? Sluch
Screening sluchu
Již v porodnici se provádí tzv. vyšetření otoakustických emisí. Dítěti se vloží do ucha sluchátko, přístroj vyšle zvukový podnět a sleduje se odpověď zevních vláskových buněk v uchu. Pokud jsou výbavné, znamená to, že zevní sluchová dráha by měl být v pořádku. Pokud se odpověď nevybaví, zopakuje se vyšetření na ORL mezi 3.-6.týdnem věku dítěte.
Druhý screening je pak proveden v 5 letech dítěte, kdy dítě jde na ORL či foniatrii a zde se v audiologické komoře (prosklená menší budka) či v tiché místnosti provádí tónová audiometrie. To znamená, že dítěti jsou pouštěny do sluchátek různé zvuky a ono zmáčkne tlačítko ve chvíli, kdy je slyší. Toto vyšetření určuje práh pro vzdušné a kostní vedení zvuku.
Co je důležité sledovat?
U dítěte sledujte vývoj řeči (viz níže), jeho reakce na zvuky (zklidní se při maminčině hlasu?) a sociální kontakt (reakce úsměvem známé a křikem na neznámé osoby). I dítě, které brouká, může být hluché…
Zde platí, že méně znamená více. To znamená, že bychom neměli děti přehlcovat zvuky jako např. rádiem, televizí či jinou hudbou. To samé ale platí i o upovídaných rodičích. Co si budeme povídat, příliv slov za minutu některých maminek je až obdivuhodný. 🙂 Dítě tím ale přestává vnímat. A tak když mu něco popisujete, klidně se zaměřte na jednotlivé pokyny.
A jaké cvičení můžete zapojit pro trénink sluchu?
- Vhodné jsou krátké říkanky/básničky
- Vytleskávání slabik
- Říkanky s tleskáním jako „Rybana jede na koni…“
- Hledání první a poslední hlásky
- Pokud dítěti nejde například písmen L, hledejte ho ve slovech kolem sebe – slunce, les, obloha, pampeliška…
- Při vyprávění příběhů se domluvte, že při určitém slově Vás dítě např. stiskne za zápěstí – udrží tím pozornost na jednotlivá slova.
- A nezapomeňte se jednou za čas zastavit a zaposlouchat se, co zrovna kolem Vás slyšíte… Jsou to ptáci, cvrčci nebo snad včela..?
Jak můžete dítě podpořit v mluvení?
- Odmala zkoušejte napodobovat nejen zvuky zvířátek, ale i „jak dělá indián“, „jak vystrkuje ještěrka jazyk“…
- Nešišlejte na své děti.
- Čtěte si spolu knížky
- Mluvte s ním při běžných činnostech
- Několikrát denně se ho ptejte: „Chceš radši vločky nebo oříšky, tričko nebo šaty..?“
- Nechte dítěti dostatečně dlouhou pauzu na odpověď
- A hlavně ho motivujte pozitivně! To znamená, že se dítě snaží mluvit a Vy se snažíte rozumět. Nikoho nebaví se snažit zbytečně.
Rozvoj slovní zásoby a vývoj výslovnosti:
První komunikační dovedností novorozence je křik. Kolem 7. týdne začíná dítě broukat a používat první samohlásky. Ve 3. měsících již můžete z tónu hlasu odvodit, zda je dítě spokojené či se mu něco nelíbí. V 6. měsíci začíná dítě žvatlat a používat souhlásky. V 8. měsíci spojuje a zdvojuje slabiky – mama, tata, baba… A mezi 10 – 14. měsícem dochází k rozvoji prvních slov jako bác, ham atd.
Z dané tabulky vyplývá, že do 2,5 let by si dítě mělo osvojit PBMAEA IOU TDNJ, a tak dále… Důležité je, že dítě se hlásky učí postupně: od těch nejjednodušších (samohlásky) až po ty nejsložitější (sykavky, R a Ř).
Nesprávná výslovnost znamená, že dítě ještě některou hlásku neovládá a v řeči ji vynechává, nebo ji nahrazuje hláskou jednodušší (místo ruka říká luka).
Při vadné výslovnosti dítě vyslovuje určitou hlásku zcela odlišným způsobem- např.„ráčkování“ (velární R) či mezizubní sykavky.
Kdy jít k pediatrovi?
- pokud máte pocit, že Vaše dítě nereaguje na sluchové podněty
- pokud dítě ve 3 letech nemluví, mluví v podstatě nesrozumitelně či svou vlastní řečí
- když dítě ráčkuje, koktá či vyslovuje sykavky s jazykem mezi zuby
- pokud je dítě přibližně půl roku za danou tabulkou viz výše
- když dítě natáčí hlavu a vypadá to, že slyší lépe/pouze na jedno ucho
- v případě, že Vám učitelé ve školce/škole řeknou, že mají pocit, že dítě špatně slyší/mluví
Pediatr dítě vyšetří a podle nálezu ho pošle na logopedii, psychologii, foniatrii a/nebo neurologii.
A pár tipů závěrem…
- Pokud o sobě Váš syn mluví v ženském rodě (já šla, plavala..), je to tím, že je pravděpodobně hodně s Vámi.
- Můžete mu číst knížky, kde je hlavním hrdinou kluk.
- Zkuste, aby více čas u trávil s tatínkem/dědečkem.
- Hrajte si s plyšáky nebo auty, a ti ať vždy mluví v mužském rodě
- Když dítě místo zvířat říká, že je na obrázku bů nebo haf
- Neříkejte: „To není bů, ale kráva!“
- Řekněte mu: „Ano, dělá bů a je to kráva.“
- Netrapte se tím, že některé děti již plynule mluví a to Vaše ještě ne. Každé dítě má svůj vlastní čas.
Jestliže Vás článek zaujal, koukněte na další a nepřehlédněte ani mé e-booky a možnost stát se součástí Členské sekce.
