Dnes mám pro Vás článek o zánětlivých parametrech, které můžeme určit z krve. Jsou pro nás lékaře důležitými pomocníky. A v ordinaci nyní nejvíce „frčí“ odběr krve z prstu a z ní stanovení CRP. Proto i jím začněme. 🙂
CRP
CRP neboli C-reaktivní protein je bílkovina, kterou vyrábějí naše játra.
K jeho produkci dochází při poškození našich tkání a to při:
- akutním onemocnění
- po poranění
- po operaci
- nebo i u nádorových a jiných systémových onemocnění
Jeho hladina v krvi je:
- u zdravého člověka: obvykle menší než 1 mg/l
- při virovém zánětu do 30mg/l
- při bakteriálním původci nad 50mg/l
Pozor i zde existují výjimky (například takové adenoviry dokážou s CRP pěkně zamávat 🙂, viděla jsem i hodnotu kolem 100mg/l). Naopak u angíny nemusí být hladina CRP vůbec vysoká.
Jak se hodnota zvyšuje v čase?
- K vzestupu dochází za 6–9 hodin s maximem za 24–48 h.
Jak vyšetření probíhá?
- Malou jehličkou píchneme dítě do prstu
- Kapky krve odebere sestra do skleněné kapiláry
- Tu pak přelije do malé zkumavky a následně ji vloží do analyzátoru
- Ten do několika minut stanoví výsledek.
Proč CRP stanovujeme?
Je to pomocné vyšetření, díky kterému lékař může lépe rozhodnout, zda se jedná o virový či bakterialní zánět.
Lékař se neřídí pouze samotnou hodnotou, ale hlavně klinickým stavem pacienta.
Když ale dítěti trvají například horečky 2.-3. den a na dítěti „nic jiného není“ (vyrážka, kašel, rýma,…) slouží toto vyšetření k uklidnění nás i rodičů.
Při nejasné hodnotě si dítě za 1-2 dny můžeme opět pozvat a sledovat vývoj této hodnoty v čase.
Léčíme totiž pacienta a ne laboratoř, jak už nám během vysoké školy několikrát různí docenti zdůrazňovali 🙂
Pokud si nejsem jistá, že mi přístroj ukázal správnou hodnotu, či zhodnotím, že mi jen hladina CRP nestačí, mohu pacientovi odebrat krev do zkumavky, kterou pak odešlu do laboratoře.
Z ní pak mívám výsledek většinou do druhého dne. Pokud spěchám, lze ho mít již tentýž den.
A jaké zánětlivé parametry to mohou být?
Leukocyty neboli bílé krvinky
Zvýšené jsou především u bakteriálních zánětů. U virového mohou být však také zvýšené, nebo i snížené.
Ne všechny bílé krvinky jsou stejné, a proto mě i zajímá, který jejich typ převažuje.
Neutrofily spíše u bakteriálního zánětu, monocyty například u infekční mononukleózy, eosinofily u alergií…
Ale to už je takový vyšší dívčí 🙂
Sedimentace (FW – fáze Westergrenova)
Tento parametr se používal dosti dříve, dnes ho spíše stanovujeme u dlouhotrvajících zánětů a při hodnocení efektu zavedené terapie.
Prokalcitonin (PCT)
Stanovuje se především u těžších stavů.
Jeho hladina stoupá dříve než u CRP.
- Vysoký PCT = pravděpodobná bakteriální infekce nebo sepse.
- Nízký PCT = spíše virový zánět nebo neinfekční příčina.
👉 Oproti CRP bývá specifičtější, ale také dražší – většinou se používá na jednotkách intenzivní péče.
IL-6
Stoupá při závažných zánětlivých reakcích, užívá se rovněž spíše na jednotkách intenzivní péče.
Závěrem
Jak sami vidíte, možností je spousta 🙂 Nejdůležitější je však si s pacientem prvně pořádně popovídat, zevrubně ho vyšetřit a teprve poté se rozhodnout, jaké laboratorní vyštření budeme provádět.
