Arteterapie a artefiletika - Respektující pediatr

Nerada bych zabíhala do podrobností a míchala se do témat, která jsou rozsáhlá a vyžadují odborné vzdělání… Ale mnohokrát jsem narazila na téma arteterapie na internetu, na dotazy rodičů a přátel, co si pod tím představit a zda to je prosté malování doma, v rámci kroužku či se odehrává v rámci psychologického vyšetření. A tak jsem pro Vás připravila krátký článek. Prvně trocha teorie, ale klidně popojeďte dolů, najdete tam pár tipů na doma.

Arteterapie je souhrnný název pro oblast psychoterapie, která využívá výtvarný projev a popis výtvarného díla k terapii dítěte, které má nějaký problém a psychoterapeut s ním pracuje s určitým cílem. Může se při ní také využívat hudba, zvuky či scénické práce.

Oproti tomu stojí tzv. artefiletika, což je samostatná vědní disciplína. Ta klade důraz na emocionální zážitek a prožitek při výtvarném projevu. Zaměřuje se a posiluje pozitivní vlastnosti dítěte. Dá se použít ve skupině, v rámci socializace, pro práci ve školních třídách, jako relaxační technika a s trochou snahy ji můžeme použít i doma.

Proč mi arteterapie / artefiletika připadá zajímavá?

Když člověk něco vytváří, sděluje tím, vědomě i nevědomě, své pocity, své vnitřní rozpoložení. Tím, že si následně o díle povídáme, vytváříme můstek mezi nevědomou myšlenkou, rukou a schopností vyjádřit své emoce. Správně zvolené dotazy nám pomohou pochopit určité asociace skryté v nevědomí, uvolňuje se při tom naše fantazie, naše emoce, naše úzkosti a strachy. A skrze probrání daného tématu můžeme nalézt i případné řešení.

Kde může arteterapie pomoci?

odhad emocionální zralosti dítěte
vývojové zvláštnosti a odchylky
rozpoznání citových zranění a vztahových vzorců
odhalení uspořádání vztahů a rolí ve skupině, v rodině
v terapii vývojových osobnostních poruch (sebereflexe, vyjadřování emocí)
u úzkostných a neurotických poruch (sdílení vnitřních tenzí a strachu)
u dětí, které nechtějí nebo neumí mluvit či u dětí s logopedickými poruchami a koktavostí
při jakémkoliv psychickém či psychosomatickém problému

Na jakém principu arteterapie funguje?

působí na nevědomé úrovni, kde pomáhá navrátit do vědomí zapomenuté či potlačené zkušenosti a emoce
terapeut ji může využít k nalezení odpovědi na konkrétní otázky

Věkové skupiny

Batolata

Všimněte si, že již ty nejmenší děti, mají potřebu výtvarného projevu. Pastelkami čmárají všude, kde to lze, pastelky lámou, drtí, malují také moukou a vlastně čímkoliv, co jim přijde pod ruku. Tím, že děti v tvorbě podporujeme, v nich probouzíme lásku k tvorbě, tendenci se nebát se projevit a chuť objevovat nové vzory a materiály.

Starší děti

Malé děti zpravidla nemají zábrany ve svém výtvarném projevu. Hůře se již pak může pracovat s dospívajícími dětmi, u kterých spontánnost ustupuje do pozadí a hledí na svá díla kritickým okem.

Se staršími dětmi si o díle povídáme a rozebíráme, proč zvolily jaké barvy, kam postavy rozmístily a jaký k tomu měly důvod.

Ptáme se, co různé znaky či postavy představují.

Chceme-li s dětmi proniknout do smyslu jejich obrázků a výtvorů, necháme je volně vyprávět příběhy postav či předmětů, které namalovaly, teprve poté se ptáme cíleně.

Ptáte se, jestli musí být dítě výtvarně nadanné?

Nemusí, jen je vhodné, aby ho malování a podobné ruční práce bavily.

Je arteterapie vhodná pro temperamentní či hyperaktivní děti?

Kreslení a malování vyžaduje určitou míru soustředění. Přesto lze arteterapii využít, jen je nutné uzpůsobit styl práce: volte časově méně náročné úkoly, více akční tvorby, integrace scénických prvků a her.

Jednotlivec či ve skupině?

Oboje má jistě své výhody, při soukromé hodině se některé děti více otevřou, rozpovídají, terapie je cílená přímo na ně.

Na druhou stranu ve skupině můžeme sledovat postoj jednotlivce vzhledem ke skupině, jeho dominanci, schopnost projevit veřejně své emoce a také dovednost zúčastnit se společných úkolů.

Co vše můžeme při arteterapii a artefiletice využít?

– papír, čtvrtky – bílé a i všech jiných barev

– modelování

– nůžky

– tužky, pastelky, prstové barvy, tuže, štětce, barevné suché pastely, akvarely, vodovky, tempery

– chlupaté kuličky, suchou cizrnu, hrách, písek, rýži, třpytky, korálky, kytičky, listí

– ruličky od toaletního papíru, od kuchyňských utěrek, krabice, krabičky od vajíček

A co například můžeme zkusit doma?

1) Dítě si obkreslí pastelkou svou levou ruku, poté si obkreslí i pravou ruku

Chce to trochu té zručnosti a malovat levou rukou je pro praváky vcelku oříšek 🙂

Poté můžeme dětem říct, ať do jedné ruky napíší vlastnosti, které si myslí, že je vyjadřují a do druhé ruky to, čeho by chtěly v budoucnosti dosáhnout.

2) Nechte dítě namalovat Vaši rodinu

Uvidíte, kam nakreslí, maminku, tatínka, suurozence… Následně si s ním popovídejte, proč namalovaly koho kam a proč je třeba maminka větší než tatínek nebo proč je samo dítě nakresleno v jiné části papíru.

3) Pusťte dětem hudbu a nechte je malovat dle své vlastní fantazie, možná se nestačíte divit, kolik barev a papírů stihnou pomalovat.

4) Přečtěte dětem kapitolu z jejich oblíbené knížky či nějakou pohádku, ať si sami zvolí, jakou postavu namalují, poté si s nimi popovídejte, proč zrovna tuto postavu namalovaly a zda tím chtěly na něco upozornit.

5) Nechte dítě vyrobit každému členu rodiny nějakou masku, následně si popovídejte, proč maminka třeba pláče nebo se tatínek zlobí.

6) Aktivní imaginace

Je to takové přímé napojení na nevědomí. Vyprávějte příběh, zatímco děti leží či sedí, mají zavřené oči a soustředí se na své představy vyvolané imaginací. Následně malují nejsilnější zážitek/představu. Nezapomeňte si o tom s dítětem popovídat.

7) Zábavné také může být přejímání rolí, například výměna role dítěte s rodičem. Z čehož se my rodiče můžeme často dosti poučit…

8) A samozřejmě nezapomeňte na výtvarné práce, kdy použijete listy, kamínky, písek, kůru stromů atd., vše poté s dětmi pěkně proberte.

Nemyslím si, že je z každé dětské tvorby hned nutné vyvozovat nějaké sáhodlouhé důsledky a být vystresovaným rodičem jen proto, že moje dítě se namalovalo do rohu papíru, zatímco zbytek rodiny je ve středu. Je to jen námět k zamyšlení, k možnosti otevřít doma téma, které třeba ani nevíme, že toho našeho malého drobečka trápí. A pokud se nakonec k povídání si o obrázku vůbec nedostanete, nevadí. Hlavně že to dítě bavilo a mohlo s Vámi strávit pár pěkných kreativních chvilek.

Kde můžete pořídit pomůcky pro domácí tvoření?

https://www.chytraopicka.cz

https://www.sikovnemiminko.cz

Vy, kteří jste součátí Členské sekce, máte na uvedených webových stránkách 10% slevu.