Zajímá Vás muzikoterapie, ale nic moc o ní nevíte? A hledáte, kdo ji provozuje v Karlových Varech? Připravila jsem pro Vás krátký článek.
Víte, já nikdy na žádný nástroj nehrála. Moc jsem si přála hrát na klavír, fakt! Ale rodiče mi řekli, že bych akorát tak rušila sousedy a že stejně určitě nemám hudební talent, nemám prý totiž po kom. No, možná měli pravdu, ale zašlapat tuhle jiskřičku nadšení v malém dítěti, mi přijde trochu škoda.
Ke zpracování článku mě nastartovala hodina muzikoterapie, které jsem se zůčastnila v Loketském dráčku.
Přijela tam příjemná paní z Prahy, která nám sdělila pár zajímavých informací a i na mě přiložila tibetskou misku a rozezněla ji. To bylo příjemné, uvolňující, ozdravné, fakt! A tak jsem si řekla, že si najdu nějaké informace o muzikoterapii na internetu.
Nejsem žádný muzikoterapeut, ale třeba Vás tento článek trochu navnadí k tomu, abyste si doma častěji zazpívali či domu koupili o nějaký ten bubínek nebo flétnu navíc 🙂 Popřípadě se muzikoterapii věnovali i pod vedením odborníka.
Co je přínosem muzikoterapie?
Můžeme říci, že muzikoterapie přispívá ke zdravému emočnímu a rozumovému vývoji. Napomáhá rozvíjet komunikaci, sebepojetí, sociální vazby, rytmus, pohyb a řeč.
Konkrétně prý například dřevěné dechové nástroje mají pozitivní vliv na nervové struktury, žesťové (dechový hudební nástroj obvykle vyrobený z mosazného plechu) na dech a hruď, strunné nástroje harmonizují cirkulaci tělních tekutin, bicí nástroje mají vliv na zažívací trakt apod.
U dětí s autismem pomáhá navázat sociální kontakt – přispívá k pozitivnímu společenskému chování a rozvíjí schopnost komunikovat s okolím.
U dětí s ADHD může hudba pomoci uvolnit vnitřní napětí, dítě se může naučit relaxovat a posilovat koncentraci pozornosti.
Hudba dětem v období puberty pomáhá utvářet jejich identitu, vyjádřit emoční a sociální stav. Působí preventivně proti depresi a zároveň snižuje hladinu úzkosti, díky tomu mají lepší náladu a větší emoční stabilitu. Například poslouchání smutných písniček dětem může pomoci si daný pocit více odžít. Na druhou stranu je dokáže taky nabudit k akci a je díky ní možné probudit pozitivní emoce.
Používá se i v neurologii, při onemocněních jako demence, amnézie, porucha řečí nebo paměti a deprese. Muzikoterapie zvyšuje pozornost, zlepšuje kognitivní funkce, komunikaci, sociální interakci a snižuje negativní projevy neurologických onemocnění.
Mezi projevy účinků vhodné muzikoterapeutické hudby patří např. snížení krevního tlaku, rovnováha mezi poměrem kyselých a zásaditých látek v těle a mimovolní nástup bráničního dýchání, snižuje hladinu stresových hormonů (čímž může posilovat imunitu), uvolňuje napětí, pomáhá překonat strach či úzkost a také působí na pocity sounáležitosti.
A jaké jsou druhy muzikoterapie?
1) Poslech hudby k relaxaci
2) Poslech hudby s improvizací – rozvíjí smysl pro rytmus, smysl pro spolupráci, pohybová (senzomotorická) koordinace, muzikálnost, tvořivost a schopnost spontánně vyjadřovat své pocity a emoce.
Trochu lepší než pouštění z youtubu je jít na koncert nebo dítěti zahrát, pokud to umíte, ale myslím, že společné tančení doma je zábavné pro všechny členy domácnosti.
3) Zpěv, říkanky
Díky zpěvu zažíváme radost, zvyšujeme dechovou kapacitu plic a získáváme bližší kontakt s ostatními, napomáhá nám s nácvikem artikulace, správného rytmu řeči s respirací dýcháním a fonací (tvorba zvuku hlasivkami).
Kromě klasického „Skákal pes přes oves“ nezapomeňte na „Paci paci pacičky“ a „Kovej kovej kováříčku!“, ať zapojíte nejen hlasivky, ale i tělíčko mrňouska.
4) Hra na své vlastní tělo
U zpěvu a tance nezapomínejte na tleskání, dupání, luskání a jiné zvuky, které můžete vyluzovat jen díky svému vlastnímu tělu.
5) Hudebně – výtvarné aktivity
Na tuhle část často zapomínáme. Co si pustit doma nějakou hudbu a namalovat, co to ve Vás vzbouzí za pocity? Nebo třeba uhníst na základě pocitu něco z modelíny? Já si dodnes pamatuju, jak jsme na základce měli namalovat obraz podle poslechu Vltavy od Bedřicha Smetany. Byl to pro mě tehdy docela hluboký zážitek.
A jak můžeme muzikoterapii provádět v rámci věku?
Můžeme začít již v těhotenství
Nastávající maminka může navštěvovat muzikoterapeutické relaxace nebo hrát na hudební nástroj. Má to pozitivní vliv jak na ni, tak na miminko.
Z obecného hlediska mohou být samozřejmě prospěšné veškeré zvuky a hudba, která ve Vás probouzí pozitivní emoce a uklidňuje Vás.
Novorozenecké období
U předčasně narozených dětí, které musejí být hospitalizované na jednotkách intenzivní péče, mají rodiče možnost nahrát ukolébavky, pohádky či jiné říkanky. Ty se pak dětem pouštějí a dle studií vážně u daných dětí dochází k lepšímu přibývání na hmotnosti, schopnosti sání mléka, dobu uzdravení a minimalizuje to rozrušení při bolestivých zákrocích, v neposlední řadě to posiluje vztah mezi rodiči a miminkem.
U těch miminek, kdy mají maminky to štěstí s nimi být už od narození, je samozřejmě to nejpřínosnější mazlení se s miminkem, zpívání mu a říkání milých slůvek.
Od 3 měsíců:
Hudební nástroje pro 3 měsíční miminka by měly být zvukově snadno rozpoznatelné, jednoduše uchopitelné a měly by být bezpečné, především, co se týká jejich cucání, olizování a sání dítětem. Mezi tyto hudební nástroje můžeme zařadit např. dřevěná chřestidla, velké kovové rolničky, zvonečky apod. Kromě hudebních nástrojů je hlavním „nástrojem“ opět maminčin zpěv. Tatínkův nevyjímaje!
Mezi 6.-8. měsícem
Je dobré mimču aktivně hrát a umožnit mu, aby i ono mohlo nástroje řádně prozkoumat. Například na kytaru, na klavír, hrát dítě může na rolničky, chřestidla, zvonečky, bubínky, ozvučná dřívka, apod.
Dobré je v tomto věku zapojit už říkanky se zapojením těla miminka. Také můžete mimčo nosit a u toho mu zpívat, také můžete rozeznít např. tibetskou misku a dát mimču sáhnout, jakou vibraci miska vyvolává. Ne všem miminkům to musí být příjemné, postupujte samozřejmě podle jeho reakcí.
10. měsíců
Rozmistěte hudební nástroje po pokojíčku, ať k nim mimčo samo doleze a vyzkouší si je. Dítě už má lepší úchop, takže dokáže lépe manipulovat už i s menšími nástrojemi (rolnička pod.). Samozřejmě pozor na vkládání do úst!
11. – 12. měsíců
Mezi 11. – 12 měsícem už dítko začne chápat, že pokud s nějakým nástrojem určitým způsobem zahýbá, vydá to zvuk. Menší nástroje může již vkládat i do větších hudebních nástrojů, pořiďte například xylofon.
Dále již volíme nástroje podle vlastní a dítěte preference. Je jedno, jakým způsobem dítě hraje, hlavně že ho to baví. Nezapomeňte i na možnost si doma vyrobit dešťovou hůl, chrastítka atd.
A taková třešnička na závěr…
Jedním z pro mě zajímavých proudů muzikoterapeutie v České republice je metoda Celostní muzikoterapie Lubomíra Holzera (dále CMLH). Ta se zabývá nejen konkrétní diagnózou, ale člověkem v jeho celistvosti zahrnující myšlenky, emoce, vědomé i nevědomé vzorce chování, osobní spiritualitu, vztahy s ostatními lidmi i s okolním světem.
Tato metoda používá výhradně tzv. nástrojů s přirozeným laděním v kombinaci se zpěvem. Mezi tyto nástroje patří tzv. tradiční hudební nástroje. A které to jsou? Tibetské mísy, koncovky, australské didgeridoo, buben djembe, mongolskou brumli, ústní harfu (hudební luk), šamanský rámový buben, různé druhy perkusivních nástrojů atd.
Konkrétně:
Bubnování umožňuje zapojení hrubé a jemné motoriky obou polovin těla, což způsobuje aktivaci pravé i levé hemisféry mozku a tvorbu nervových drah mezi nimi. V kombinaci se zpěvem dochází ke stimulaci řečových center.
Tibetské mísy jsou čistě relaxační nástroj, který nás svým nezaměnitelným zvukem vyzývá k soustředěnému poslechu. Použití tohoto nástroje vede k prohloubení schopnosti koncentrovat pozornost na konkrétní činnost nebo vjem.
